<p align=justify><b><font size=3>Věc: Připomínky k návrhům vyhlášek týkajících se amatérské radiokomunikační služby</b></font>


<b><i>Zásadní nesouhlas projevujeme:</b></i>

1) S faktem, že návrh vyhlášek, pod záminkou harmonizace s mezinárodními předpisy, zcela ruší radioamatérský kvalifikační systém, spočívající v postupném nabývání zkušeností a zároveň s tím vyšších kvalifikačních tříd.

2) Se skutečností, že se velmi výrazně zhoršuje přístup dětí ke smysluplnému provozování této činnosti. Dle Vašeho návrhu by děti byly „odsouzeny“ až do svých 18 let být ve třídě „Novice“, bez možnosti dosáhnout zvýšení třídy.

3) Se skutečností, že z předloženého návrhu vůbec nevyplývá, jaký by měl být obsah zkoušek, jak pro třídu „Novice“, tak pro jednotnou třídu „HAREC“. Z logiky návrhu vyplývá, že pro žádnou třídu se nepočítá se zkouškou z telegrafie a že obsah zkoušek by měl být, stejně jako dříve, určen pouze opatřením ČTÚ.

4) S navrhovanými výkonovými limity, svědčícími spíš o neznalosti radioamatérské problematiky předkladatele - většina komerčních allmode transceiverů (KV i VKV) má výkon 100 W nebo vyšší. K jejich používání bez možnosti porušit předpisy by měl být oprávněn kdokoli, z toho plyne výkonový limit 100 W pro třídu NOVICE. Komerčně nabízené moderní koncové stupně nabízejí s rezervou výstupní výkon 1,5 kW (ve skutečnosti mohou mít výkon až 2,5 kW). Držitel nejvyšší třídy by měl být oprávněn k jejich použití bez dodatečných úprav, aniž by tím mohl porušit předpisy. Výkonový limit 2 kW je tedy kompromisní. Je nutné, aby i čeští radioamatéři mohli plně využívat technických možností, které nabízejí sériově vyráběné a legálně prodávané výrobky, určené radioamatérům.


<b><i>Souhlasíme s:</b></i>

1) Začleněním závaznosti tzv. „bandplánu IARU“ do obsahu vyhlášky.


<b><i>Požadujeme:</b></i>

1) Ponechání stávajícího rozdělení národních tříd na A, B, C, D

2) Přijetí doporučení T/R 61 – 01 a T/R 61 – 02 s výhradou zkoušky z telegrafie pro přístup na KV. Zároveň se stanoví národní třídy, které odpovídají vysvědčením HAREC s a bez zkoušky z telegrafie, tj. držitel vysvědčení HAREC bez dodatečné zkoušky z telegrafie obdrží v ČR třídu D, držitel vysvědčení HAREC spolu s dodatečnou zkouškou z telegrafie obdrží třídu B.

3) Platnost povolení minimálně na 10 let, lépe na doživotí.

4) Možnost získat povolení již od 12 let (lépe od deseti) věku, v případě splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů jakoukoliv třídu i v případě, že žadateli ještě není 18 let. Po dosažení 18 let bude držiteli národního povolení v jakékoliv třídě toto vyměněno za povolení CEPT s mezinárodní platností a vydáno vysvědčení Harec.

5) Držitelům nejvyšší třídy povolit vysílání s výkonem 2 kW, a to nezávisle na tom, zda bude využíván v mezinárodních závodech, či běžném provozu. Za případné problémy s EMC odpovídá plně držitel povolení, vzhledem k obtížnosti zkoušek je k tomu i patřičně kvalifikován.

6) Držitelům tříd D, C a B umožnit, po splnění dodatečných kvalifikačních podmínek, používat výkon 2 kW v pásmech od 144 MHz výše. Toto řešit pouze zápisem v povolovací listině bez změny třídy držitele.

7) Aby základní obsah zkoušek byl určen již vyhláškou MI, nikoliv pouze opatřením ČTÚ. Pro třídy s plným přístupem na KV <b>ponechat</b> jako povinnou zkoušku z telegrafie.

8) Aby byla vykonavateli zkoušek (ČTÚ) uložena povinnost vydat nejen rámcový syllabus, ale v souladu s ostatními státy EU rovněž závazný seznam zkušebních otázek a odpovědí, který by byl obecně dostupný (knižní vydání, internet).

9) Pro vydávání značek OK1x až OK9x určit, vzhledem jejich velmi malému počtu, velmi přísné dodatečné kvalifikační předpoklady.</p>

<hr>

<p align=justify>příloha:

<b>Připomínky k tzv. "harmonizaci"</b>

Tuto harmonizaci nelze za současných podmínek v České republice uplatnit z následujících důvodů:

1. Dosud vydaná povolení třídy D nejsou ohledně zkušební náplně "harmonická" s povoleními v ostatních státech EU, zejména v technických otázkách. Uvedená povolení byla masově vydávána zejména v období let 1978 - 1989 za prakticky nulové náročnosti zkoušek, často jako "cena útěchy" neúspěšným žadatelům o vyšší třídy, jindy z politických důvodů, aby nedocházelo k úbytku členské základny Svazarmu, rovněž např. absolventkám kursu žen, pořádaných ÚRRa Svazarmu apod.

2. Současní držitelé třídy D by přicházeli na krátkovlnná pásma zcela bez průpravy a s rozsahem oprávnění, umožňujícím rušit provoz ostatních radioamatérských stanic po celém světě.

3. Skokové zvýšení počtu držitelů oprávnění s plným rozsahem povede ke skokovému navýšení počtu případů rušení ostatních radiokomunikačních služeb. Výsledkem bude nejen skokové zvýšení finanční, administrativní i praktické náročnosti, ale i zvýšené požadavky na monitorovací činnost i kontrolní činnost v terénu. Toto vyvolává obavu, že při známém sklonu povolovacího orgánu řešit situaci "od zeleného stolu" administrativním zásahem dojde ke vzniku celé řady regulačních opatření, která negativně dopadnou především na nejlepší radioamatéry, reprezentující Českou republiku.

4. Zmizí motivační faktor, vedoucí cestou zvyšování třídy k sebevzdělávání. Tím je ohrožen samotný smysl existence amatérské radiokomunikační služby, která se tak stane konzumní, komerční zálibou.

5. Úroveň disciplíny je u českých radioamatérů, kteří získali oprávnění po roce 1990 nižší, než u radioamatérů v západoevropských zemích, USA a Japonsku. Existují prokazatelné podvody ve VKV závodech, porušování segmentů pásem, vyhrazených jednotlivým druhům provozu, obvyklé je překračování povoleného výkonu zejména v klubovních stanicích apod.

6. Využitelnost nekvalifikovaných operátorů v nouzových komunikačních systémech globálního rozsahu je prakticky nulová.

7. Jazykové vybavení, zejména znalost angličtiny, je u českých radioamatérů na nižší úrovni, než v západoevropských zemích. Kritická situace je zejména u osob, starších 40 let.

8. Většina současných držitelů povolení třídy D nemá zájem o náročný provoz na krátkých vlnách a nechce pracovat se stanicemi po celém světě. Dávají spíš přednost lokálnímu provozu, vedenému s pomocí kanálových FM radiostanic. Držitelů třídy D, kteří požadují přístup na krátké vlny, je relativně málo a jejich motivací je převážně subjektivní pocit diskriminace, domněnka, že jsou považováni za druhořadé příslušníky radioamatérské komunity.

9. Při vydávání povolení se před rokem 1990 v mnoha případech nepřihlíželo k odborným schopnostem žadatele, ale k politickým aspektům. Výsledky zkoušek byly falšovány, případně byla povolení vydávána bez zkoušek a to až do třídy A. Týkalo se to zejména příslušníků ozbrojených složek, funkcionářů Svazarmu a KSČ a vedoucích hospodářských pracovníků. Takto vydaných povolení je v platnosti stále nezanedbatelný počet.

10. Argumenty, požadující tzv. "harmonizaci" pocházejí od:

- držitelů třídy D, kteří nejsou schopni složit zkoušku z telegrafie,
- radioamatérské organizace (Český radioklub, ČRK), jejíž prioritou je co nejvyšší počet členů, zachování funkčnosti radioklubů za každou cenu a z toho plynoucí snahy o změkčování kvalifikačních předpokladů k získání oprávnění - např. současný předseda této organizace je držitelem třídy D,
- dovozců a prodejců radioamatérských zařízení, kteří mají zájem na zvětšování trhu s touto komoditou v celém regionu a nemohou proto připustit, aby se Česká republika stala enklávou, kde platí "jiná pravidla".

Z těchto důvodů tedy snahy o tzv. "harmonizaci" nemají podporu většiny zkušených radioamatérů, kteří se provozem na krátkých vlnách zabývají desítky let. V těchto snahách nespatřují racionální jádro, nenacházejí v nich žádné prvky, směřující ke kvalitativnímu růstu radioamatérské komunity a provází je obava ze vzniku dodatečných regulačních opatření, která nevyřeší nastalé problémy, ale omezí činnost radioamatérů, kteří se zabývají mezikontinentálním (DX) provozem a soutěžemi.

Na mnoha každodenních příkladech ze zemí, kde došlo k tzv. "harmonizaci" (Německo, Anglie, Švýcarsko atd.), lze prokázat celkové zhoršení situace na radioamatérských krátkovlnných pásmech, kde došlo k rapidnímu nárůstu lokálního fonického provozu, vedeného prakticky stejným stylem, jako bývá veden provoz uživatelů občanských radiostanic (CB). Důsledkem je nejen nepoužitelnost těchto pásem pro dálkový (DX) provoz, ale známé jsou již i úvahy tamějších kmitočtových správců o regulačních opatřeních, což potvrzuje již zmíněnou obavu.

Při posuzování požadavků na tzv. "harmonizaci" nelze ani ignorovat skutečnost, že zatímco stávající aktivní držitelé oprávnění třídy A došli ke svému rozsahu oprávnění dlouhou cestou studia, sebezdokonalování a náročných zkoušek, došli by současní držitelé nižších tříd k témuž rozsahu oprávnění bez jakékoli snahy. To není ospravedlnitelné ani z odborného, ani z morálního hlediska. Zrušení kvalifikačního systému a popření motivačních faktorů, vedoucích k sebevzdělávání vede k ohrožení samotné podstaty amatérské radiokomunikační služby, proto je třeba počítat s odporem většiny zkušených radioamatérů, kteří si toto uvědomují.

Současná právní úprava EU, ani CEPT nevyžadují harmonizaci takového druhu, aby předpisy všech států byly totožné. Je vyžadováno pouze to, aby byly určeny národní třídy odpovídající „HAREC“ a doporučením T/R 61-01 a T/R 61-02. Toho se dá celkem bez problémů dosáhnout i při zachování národních tříd a kvalifikačního systému.</p>